Sbírka příběhů, kde autor prostřednictvím záhad, morálních dilemat a osudových náhod zkoumá lidskou povahu a spravedlnost v různých podobách.
Povídky z jedné a druhé kapsy
Doporučená školní četba
"To víte, takový kníže je velký pán, když se to vezme kolem a kolem; tak on si zavolal četníky, každému dal do ruky jeden květ modré chryzantémy a slíbil jim nevímco, když mu najdou, kde to roste. Četníci, pane, to jsou vzdělaní lidé, čtou noviny a tak; krom toho znají každý kámen a mají náramný vliv. Pane, považte si, že toho dne šest četníků, obecní strážníci, starostové obcí, školní mládež s učiteli a jedna tlupa cikánů prolézali celý ten kousek země v okruhu tří kilometrů, otrhali všechno, co kde kvetlo, a donesli to do zámku."
Povídky z jedné kapsy a jejich volné pokračování Povídky z druhé kapsy obsahují celkem čtyřicet osm příběhů, z nichž každý z nich je mistrovsky napsaný a často nese detektivní zápletku. Čapek v těchto povídkách zachycuje nečekané situace ze světa zločinu a trestů, zároveň však podněcuje zamyšlení nad dobrem a zlem.
Každá povídka je výjimečná svou rozmanitostí a inteligentními zápletkami, které osloví čtenáře všech generací. Vykresluje silné lidské příběhy, rozplétá velká tajemství a přináší na povrch otázky morálky a lidské povahy. Díky odlehčenému humornému stylu si Čapkovy příběhy snadno získávají své čtenáře a nabízejí nejen napětí, ale i hlubší úvahy, které zůstávají s čtenáři dlouho po přečtení.
V knize Povídky z jedné a druhé kapsy najdete
- Stopa vedoucí do minulosti
- Zločin zůstává záhadou
- Poslední stopa vraha mizí
- Kdo zmizel a proč?
Autor knihy Povídky z jedné a druhé kapsy
Karel Čapek je oprávněně řazen mezi nejvýznamnější české intelektuály dvacátého století. Ukončil studium filozofie v Praze, vzdělání si doplnil v Berlíně a Paříži. Většinu života se věnoval novinařině a literární tvorbě, patřil mezi blízké přátele prezidenta Masaryka. Osudovou ženou mu byla herečka Olga Scheinpfugová, kterou si však vzal až tři roky před svou smrtí. Měl velmi široký umělecký záběr. Spolu s bratrem Josefem psal divadelní hry, vydával cestopisy a unikátní politické statě, stal se jedním z prvních autorů českých vědeckofantastických románů. Jeho dílo je kvintesencí humanismu. Jako jeden z prvních varoval svět před hrůzami nacismu. Po Mnichovu v roce 1938 velmi těžce snášel zradu spojenců a cítil velkou vnitřní tíseň, ta byla jedním z faktorů, který jej přivedl až na práh životní. Zemřel na plicní otok několik měsíců před vznikem protektorátu. Tato smrt mu byla v jistém ohledu vysvobozením. Pro Nacisty byl jeden jeden z hlavních nepřátel, kterého by se plánovali rychle zbavit.
